Krásný den přeji všem.

Jako první bych chtěla popřát mému milém někdy otravnému ale přesto pořád milému bráškovi všechno nejlepší. A dát mu jednu malou radu. Já bych se tak hned vrátila do tvých let a napravila ty chyby který jsme udělala, ale nemůžu, nejde to. Tak prosím, uvažuj nad tím co děláš a komu to děláš. Jinak toho budeš litovat. Miluju tě, s láskou tvá drahá milá někdy trochu otravná ale přesto milá starší sestra(PUSUU).

Mám strašně zvláštní náladu, chvilku jsem v pohodě a chci se smát a být venku a bavit se, ale pak nejednou uslyším jen nějakou písničku nebo si přečtu něco "zvláštního" nebo třeba jen uvidím nějakýho člověka někde venku, nebo jen jeho fotku a hned mi je uplně jinak, blbě, jakoby bylo všechno na nic, je to hrozný, a už to je fakt otravný, protože tím neničím dny jen sama sobě, ale i ostatním lidem v mí blízkosti...achjo.

Teď poslouchám Blondie-One way or another. Je tak krásná, a má zlepšit náladu,no jo pomáhá to, a i to že sem teď píšu. Vůbec nemám čas, je toho tolik. Jo, a je to hrozné, celkem mě to štve.

Asi to tu budu psát už po několikáté ale prostě...

Víte, já miluju tanec. Začala jsem tančit ve školce když mi bylo 6let, tančila jsem balet, v jedné baletní škole na lesné, byla to nádherna, tak mě to bavilo. Tančila jsem tam 2roky, vystupovala jsem v mahenově divadle, svítili světla, a já nic neviděla, jen tmu, a špitající dav lidí v hledisku, a já jsem se cítila jako princezna, všichni zírali na mě jak stojím v červené sukýnce na nožkách mám piškoty a dva nádherně třpytící se drdůlky s červenou krajkou. Pak dotančíme a scházíme po tech schodech s červeným kobercem dolů, a já se dotýkám toho pozlaceného zábradlí, a je to krásný pocit. Pak k nám běžela paní učitelka či trenérka , a všechny nás objímala a bylo to prostě nádherné, a potom jsme se fotili na tech schodech s červeným kobercem a s pozlaceným zábradlím, a já jsem byla tak šťastná...

Ale po dvou letech mě balet přestal bavit, protože jsme tam podle mě dělali pořád to samý, a já prostě nejsem tip člověka který je trpělivý.(Dohráli mi Paramore-Decode a začíná Paramore-Brick By Boring Brick, jsou úžasní, miluju jejich hudbu.) Když jsem z baletu odešla tak mě máma pořád přemlouvala ať tam chodí že mi to jde, a babička prý taky, ale já jsem prostě byla tvrdohlavá a nechtěla jsem. Bohužel mám strašně hodnou maminku která mě do toho nenutila (ano, říkám bohužel, protože teď toho tak strašně moc lituju že jsem tam přestala chodit!) kéž by ten čas šel vrátit zpátky, to si prostě nepřestanu vyčítat...

A proč o tom vlastně píšu zrovna teď?...Nedávno sem našla svoje vysvědčení z baletu z posledního roku, tedy v 1třídě když mi bylo 7let, celý jsem si ho četla, známky,slovní hodnocení, podpisy rodičů,učitelky i mě. A pak až uplně na konci papíru byla malá kolonka kde bylo napsáno "vyznamenání"(Placebo-Pierrot the Clown, je nádherná a vzpomínám u ní na Itálii 2009). Achjo, víte jak jsem byla neštastná když jsem až teď po několika letech zjistila že jsem měla vyznamenání,ptala jsem se na to mámy a ta mi řekla že to je pravda, a že jí volávala paní učitelka(trenérka) abych nepřestávala chodit, ale já jsem si prej stála za svým že už chodit nebudu, a teď toho tak strašně moc lituju.Prohrabala jsem všechny moje šuplíky a skříňky a našla jsem fotku na zlatých schodech, a mé dvě krásné krajky do drdůlku.Až teď mi dochází jaká to byla chyba že jsem přestala. Je to nefér že si člověk třeba až za třicet let uvědomí jakou v dětství udělal chybu která už nejde napravit.Je to až strašidelný si to říct....

Ale nepřestala jsem s tancem uplně. Začala jsem chodit do gymnastiky, ale to byla jen chvličika. A pak asi ve 2třídě jsem ze sestrou chodila ještě někam, máma mi tvrdí že do Dynamicu, ale to se mi moc nezdá. Pak ve třetí třídě jsem ano ze sestrou chvilinku tancovala v Danze, ale tam mě to moc nebavilo, takže jsem přestala. No a pak, od 4třídy až do teď tancuju u mé druhé rodiny, úžasných, nadevše důležitých a neskutečně přátelských Bartůňků, Taneční škola R+P Bartůňkových (Pavlač). Já v téhle taneční škole nejvíc podporuji street dance a základy baletu, na škole se učí i step,jazz,break dance a další různé styly. 1rok jsem do streetu chodila ze sestrou, ale ta pak chodila jen jednou týdně a nakonec přestala uplně,ale já jsem si to tam prostě zamilovala.Někdy je na trenálech sranda, ale někdy se zase maká, a to myslím vážně, namožené celé tělo,modráky na zádech a spálené nárty na nohách nebo podřené ruce.Prvně jsem si na to hrozně stěžovala, ale došlo mi že to k tomu prostě patří, a že bez ublížení to nejde. Miluji všechny styly ale ze všeho nejvíc mě baví New Style,Poppin,LadiesHouse,Hype a JazzDance.

Je to strašně moc dlouhej článek a předem moc moc děkuji těm kteří budou ochotní s to moje nudné tlachání číst...

mám vás ráda PookeBoop

Cítila jsem se krasně. Ani to nejde popsat. Mam je tak rada! (myšleno B,Princez,Lolu a Bárta)

A Princezna si krásně hrála s Lolou.
A B. si krásně hrála s Princeznou a Bártem.

S B. jsme byly v divadle. Ano,zase mi dojela má drahá. Bylo to krásné. Zase jsem byla pyšná. Dědeček je pořád v dobré formě, a na jevišti je pořád jako doma.
Zjistila jsem že jsem závislá na kávě.Jo, je to blbý, já nechci být závislá, na ničem.
Uchvatila mě. Jen škoda že jí vlastní má sestra, a já ji mám pouze vypůjčenou.Achjo.

Ten věneček mi byl akorát.
pršelo.


Milovala jsem balet.

Škoda že né dlouho.

Škoda že né do teď.